Sólo a dotek smrti

Čtyři dny a noci o samotě v lese, ve spojení pouze s přírodou. Bez jídla, stanu, telefonu a jiných vymožeností civilizace. Jen s vodou, plachtou na přístřeší a nejnutnější výbavou k přežití. Čtyři dny v tichu, kdy se tělu v půstu tříbí smysly a člověk začíná vnímat velmi úzké, intenzivní a intimní spojení s okolní přírodou, Zemí, Vesmírem a především s osobní hlubokou pravdou a svým skutečným smyslem či posláním. Tváří v tvář holému bytí a blízkosti smrti, pohledu do očí vlastnímu stínu a bolestivé temnotě, nachází zdroj své síly a zbavuje se strachů, které do té chvíle ovládaly jeho život.

"Je to rituál přechodu duše člověka z jednoho období života do dalšího. To vše je spojené s hlubokou inventurou svých postojů, hodnot, názorů a sociální sounáležitosti. Funguje to tak, že co je platné, zůstane s námi dál, co není platné a v souladu s námi, od toho se rituálem osvobozujeme. Lidé bez rituálů jsou nevědomě zahlceni svou minulostí, nedokončenými procesy minulosti, které se jim přelévají obrazně řečeno přes ramena a stávají se jejich přítomností, tzn. že mnoho lidí žije vlastně jen v minulosti, protože nedokončené procesy, vztahy, pocity, vazby z minula jsou tak silné, že vytvářejí jejich přítomnost. Tak poté jen opakují stále ty samé vzorce s nadějí, že zrovna dneska se to změní. Rituál přechodu pomáhá urovnat naši minulost, vyprázdnit se psychologicky, duchovně i fyzicky a otevřít se novým tvůrčím silám, které v naší duši čekají na uvedení do života. Rituál je určen lidem v přechodových obdobích života, například z chlapce v muže, z dívky v ženu, je dobrý také jako předsvatební rituál, v obdobích krize nebo ztráty důležitých opor." 

Zdenek Weber